Název Výtoň je odvozen od slova vytínat, které označovalo způsob vybírání cla ve 14. století vytnutím jedné dvanáctiny klád z voru z připlaveného dřeva z horního toku Vltavy. Plavením dřeva se v těchto dobách živili tzv. Podskaláci – lidé, nazývaní podle osady Podskalí, ve které žili.
V současné době se jméno Výtoň přeneslo také jako pomístní název pro oblast křižovatky Svobodovy ulice a Rašínova nábřeží. Jmenují se tak rovněž 2 stálé a 2 občasné tramvajové zastávky v okolí této křižovatky a přilehlé přístaviště přívozu.
Budova bývalé celnice má pozdně gotické jádro a vznikla v 16. století. Její patro je roubené a přízemí zděné. Patro bylo obezděno až za Rudolfa II. V roce 1561 budovu koupilo Nové Město za účelem vybírání cla. Úřadovali tam výběrčí, kontrolor a dva úředníci. Stojí za povšimnutí, že budova stojí v prohlubni, která dokládá původní úroveň terénu. K navýšení terénu došlo při stavbě pražských nábřeží.
V roce 1833 celní správa zanikla a dočasně zde byl otevřen hostinec. Z počátku 20. století pochází myšlenka na vybudování muzea, které by pojednávalo o životě v Podskalí. Ta byla posléze také zrealizována. Dnes zde sídlí pobočka Muzea hl. m. Prahy se dvěma stálými expozicemi - Zmizelé Podskalí a Z dějin pražské paroplavby. Svojí základnu tady má i spolek Vltavan z roku 1871, který starobylé tradice Podskalí zachovává.
Tuto pražskou památku a mnohé další uvidíte při některé z našich delších plaveb.